Zdraví včel – Hypertermie – Fungující princip (překlad z časopisu Deutsches Bienejournal – 01/2017)
Vědci z odborného centra pro včely ve Veitshöchheimu zkoumali tři typy zařízení pro hypertermické ošetřování.
dbj: Dobrý den pane doktore Bergu. Studovali jste v odborném centru pro včely ve Veitshöchheimu tři rozdílné metody ošetření proti varroáze pomocí tepla. Jak jste k tomu přišli?
Dr. Stefan Berg: Dotazovali se nás včelaři, zda ošetření teplem funguje. Chtěli jsme proto vědět, zda můžeme hypertermické ošetřování při poradenství včelařům doporučovat. Studovali jsme tři zařízení: Varroa-Kill 2, Varroaeleminator a Varroa Controller. Druhé ze jmenovaných zařízení není dostupné na trhu. Jedná se o jedinečné zařízení, které bylo postaveno technikem-včelařem z dolního Bavorska. Tento včelař jej sám používá a zapůjčuje je svým kolegům. Ostatní dva modely lze koupit v Rakousku.
dbj: Dobrý den pane doktore Bergu. Studovali jste v odborném centru pro včely ve Veitshöchheimu tři rozdílné metody ošetření proti varroáze pomocí tepla. Jak jste k tomu přišli?
Dr. Stefan Berg: Dotazovali se nás včelaři, zda ošetření teplem funguje. Chtěli jsme proto vědět, zda můžeme hypertermické ošetřování při poradenství včelařům doporučovat. Studovali jsme tři zařízení: Varroa-Kill 2, Varroaeleminator a Varroa Controller. Druhé ze jmenovaných zařízení není dostupné na trhu. Jedná se o jedinečné zařízení, které bylo postaveno technikem-včelařem z dolního Bavorska. Tento včelař jej sám používá a zapůjčuje je svým kolegům. Ostatní dva modely lze koupit v Rakousku.
dbj: Jak vypadal návrh pokusů?
Berg: Varroa Controller a Varroaeleminator jsou zařízení, do nichž jsou vkládány odebrané plodové plásty ze včelstva a ty jsou následně zahřívány. Předtím jsme také sledovali množství roztočů ve včelstvu a s plodovými plásty jsme zacházeli dle pokynů výrobců. Po ukončení ošetření jsme plodové plásty dali do včelstev bez roztočů. Po vylíhnutí plodu jsme se včelstva ošetřili, tak aby bylo možno zjistit účinnost tepelného ošetření.
Berg: Varroa Controller a Varroaeleminator jsou zařízení, do nichž jsou vkládány odebrané plodové plásty ze včelstva a ty jsou následně zahřívány. Předtím jsme také sledovali množství roztočů ve včelstvu a s plodovými plásty jsme zacházeli dle pokynů výrobců. Po ukončení ošetření jsme plodové plásty dali do včelstev bez roztočů. Po vylíhnutí plodu jsme se včelstva ošetřili, tak aby bylo možno zjistit účinnost tepelného ošetření.
dbj: Jak účinné bylo ošetření?
Berg: Dost dobře! Obě studované zařízení měly vysokou účinnost. Pomocí tepelného ošetření bylo možno zabít 87 až 97 % mladých roztočů.
Berg: Dost dobře! Obě studované zařízení měly vysokou účinnost. Pomocí tepelného ošetření bylo možno zabít 87 až 97 % mladých roztočů.
dbj: Třetí zařízení, Varroa-kill 2 se umísťuje na prázdný nástavek. Jsou takto současně ošetřovány i včely?
Berg: Ne, neodvratně, jelikož vletový otvor zůstává otevřen. Včely tak mohou úl opustit během ošetření, což dělaly i v našem případě. Skoro všechny včely visely v tlustém hroznu před vletovým otvorem včetně matky. Včely, které zůstaly v nástavku, neseděly na plástu a neovívaly se, jak se doposud předpokládalo. Seděly na dnu nebo na stěnách a vzrušeně pobíhaly po ukončení ošetření.
Berg: Ne, neodvratně, jelikož vletový otvor zůstává otevřen. Včely tak mohou úl opustit během ošetření, což dělaly i v našem případě. Skoro všechny včely visely v tlustém hroznu před vletovým otvorem včetně matky. Včely, které zůstaly v nástavku, neseděly na plástu a neovívaly se, jak se doposud předpokládalo. Seděly na dnu nebo na stěnách a vzrušeně pobíhaly po ukončení ošetření.
dbj: Fungovalo ošetření včel stejně?
Berg: Ne. Přinejmenším při prvním pokusu byla účinnost horší než u ostatních variant. Bylo zabito jen 56 % roztočů. Slabinou tohoto zařízení je, že se přístroj umísťuje na nástavky včelaře. Přitom je potřeba lépe udělat utěsnění a izolaci. Měřili a sledovali jsme průběh teploty uvnitř včelstva pomocí dataloggeru, a zjistili jsme, že výrobcem udávaná teplota ošetření nebyla dosažena. Při druhém pokusu, jsme nástavek lépe izolovali. S tím jsme také dosáhli lepšího výsledku. Tři dny po ošetření jsme plodové plásty otevřeli a spočítali roztoče. 97 % roztočů bylo mrtvých.
Berg: Ne. Přinejmenším při prvním pokusu byla účinnost horší než u ostatních variant. Bylo zabito jen 56 % roztočů. Slabinou tohoto zařízení je, že se přístroj umísťuje na nástavky včelaře. Přitom je potřeba lépe udělat utěsnění a izolaci. Měřili a sledovali jsme průběh teploty uvnitř včelstva pomocí dataloggeru, a zjistili jsme, že výrobcem udávaná teplota ošetření nebyla dosažena. Při druhém pokusu, jsme nástavek lépe izolovali. S tím jsme také dosáhli lepšího výsledku. Tři dny po ošetření jsme plodové plásty otevřeli a spočítali roztoče. 97 % roztočů bylo mrtvých.
dbj: Při jaké teplotě zemřeli roztoči?
Berg: Zahřejeme-li plodové plásty na 41°C po dobu dvou hodin, zemřou mladí samečci a samičky, ale matky tuto teplotu přežijí poměrně dobře. Po ošetřeních jsme plod očistili, a jen 10 % matek roztočů bylo poškozeno. Po tříhodinovém ošetření při 42°C byly rovněž i skoro všechny matky roztočů mrtvé.
Berg: Zahřejeme-li plodové plásty na 41°C po dobu dvou hodin, zemřou mladí samečci a samičky, ale matky tuto teplotu přežijí poměrně dobře. Po ošetřeních jsme plod očistili, a jen 10 % matek roztočů bylo poškozeno. Po tříhodinovém ošetření při 42°C byly rovněž i skoro všechny matky roztočů mrtvé.
dbj: Neškodí tyto vysoké teploty včelám?
Berg: Přijde na to. Pokud vystavíte matku teplotě 42°C v líhni a necháte ji tam po dobu dvou hodin, pak s největší pravděpodobností dojde k jejímu poškození. Ale takto nefungují přístroje využívající hypertermické ošetřování. Zahříváte pomalu plásty nebo včelstvo a následně je ponecháte po určitou dobu při této vyšší provozní teplotě. Toto je zpravidla lépe snášeno. S ohledem na matky jsme také dělali pokusy, jak se projeví ošetření na její plodnosti. Výsledky ale prozatím ještě nemáme vyhodnoceny.
Berg: Přijde na to. Pokud vystavíte matku teplotě 42°C v líhni a necháte ji tam po dobu dvou hodin, pak s největší pravděpodobností dojde k jejímu poškození. Ale takto nefungují přístroje využívající hypertermické ošetřování. Zahříváte pomalu plásty nebo včelstvo a následně je ponecháte po určitou dobu při této vyšší provozní teplotě. Toto je zpravidla lépe snášeno. S ohledem na matky jsme také dělali pokusy, jak se projeví ošetření na její plodnosti. Výsledky ale prozatím ještě nemáme vyhodnoceny.
dbj: Jaké výsledky jste získali u trubčího plodu?
Berg: Trubčí plod snášel teplotu 41°C bez problémů. Následně vylíhnutí trubci měli menší počet spermií ve srovnání s kontrolou. Pokud byl trubčí plod zahříván na 42°C po dobu tří hodin, pak byli vylíhlí trubci kompletně sterilní. V důsledku toho zde existuje nebezpečí chybného páření.
Berg: Trubčí plod snášel teplotu 41°C bez problémů. Následně vylíhnutí trubci měli menší počet spermií ve srovnání s kontrolou. Pokud byl trubčí plod zahříván na 42°C po dobu tří hodin, pak byli vylíhlí trubci kompletně sterilní. V důsledku toho zde existuje nebezpečí chybného páření.
dbj: A u dělnic?
Berg: Hypertermické ošetření není bez vedlejších následků. Vyskytuje se poškození včelího plodu. Rozsah poškození se pohybuje však v přijatelných mezích, maximálně bylo poškozeno od 10 do 15 %. Je tedy obětováno určité malé množství plodu.
Berg: Hypertermické ošetření není bez vedlejších následků. Vyskytuje se poškození včelího plodu. Rozsah poškození se pohybuje však v přijatelných mezích, maximálně bylo poškozeno od 10 do 15 %. Je tedy obětováno určité malé množství plodu.
dbj: Lze tedy úplně upustit od jiných léčebných prostředků, když použijete ošetření teplem?
Berg: K tomu bych se raději zásadně nevyjadřoval. Princip ošetření funguje. Mohu si představit, že hypertermické ošetření lze velmi dobře použít obzvláště v časném jaru, kdy ošetření jinými prostředky není povoleno. Ošetření jsou proto vhodný, aby došlo k výraznému zredukování množství roztočů ve včelstvu. Zvolí-li se ošetření plodových plástů, odstraní se rizika spojená s poškozením nebo vedlejšími účinky na matku nebo trubce. Bohužel je ošetření v každém případě časově náročnější a také s vyššími pořizovacími náklady.
Berg: K tomu bych se raději zásadně nevyjadřoval. Princip ošetření funguje. Mohu si představit, že hypertermické ošetření lze velmi dobře použít obzvláště v časném jaru, kdy ošetření jinými prostředky není povoleno. Ošetření jsou proto vhodný, aby došlo k výraznému zredukování množství roztočů ve včelstvu. Zvolí-li se ošetření plodových plástů, odstraní se rizika spojená s poškozením nebo vedlejšími účinky na matku nebo trubce. Bohužel je ošetření v každém případě časově náročnější a také s vyššími pořizovacími náklady.
dbj: Děkujeme za rozhovor!
Otázky pokládala: Silke Beckerdorf
Otázky pokládala: Silke Beckerdorf
Přeložil: Ing. Roman Slavík, Ph.D. (předseda OO Zlín)